Vyzvědači jsou roverská hra, která proběhla o víkendu 19.-21.10.2007 v Hořicích.

Této z mého hlediska skvělé hry se nakonec zúčastnilo asi 40 až 50 roverů z Východních Čech i celé republiky. Společně jsme si v pátek večer zahráli pár seznamovacích her, jednu "noční vyzvědačskou hru" na rozcvičení a pak v sobotu dopoledne to hlavní - hru Vyzvědači. Rozdělili jsme si Hořice na území a mohli se plížit, běhat a dobývat nepřátelská území i úkoly. Odpoledne po hře jsme pak měli možnost si na skoro dvě hodinky zajít do bazénu, kde jsme si skvěle užili bazén, který jsme měli jen sami pro sebe... Užili jsme si při vodním pólu, kohoutích zápasech i výřivky. A večer už následovala volná zábava i s hraním na kytary či hraním malého fotbalu. Prostě člověk si mohl akci užít naplno, stejně jako si mohl i odpočinout.

Zde jsou k dispozici fotky z Vyzvědačů.

Poznámka: Zde si můžete přečíst kompletní celý Dotórův článek.

O víkendu 5.-7. října jsme se zúčastnili s našimi rovery akce náchodských roverů Dobráč 2007. Tentokráte ovšem nebyl začátek v Náchodě. Sraz nás všech byl v pátek v Novém Městě nad Metují. Odtud jsme byli převezeni na neznámé místo v Orlických horách! A tam pro nás začala samotná hra. Rázem jsme se přesunuli do třicátých let, kdy jsme byli odvedeni na službu v pohraničních službách obrany státu!

Ještě večer jsme složili přísahu našemu státu a prošli krátkým výcvikem. Po následném dlouhém spánku jsme se vydali cca o půl 4. bránit náš stát. Rozkaz zněl, hlásit se v 7 na Velké Deštné. Akorát na krásný východ slunce, který jsme díky mlze viděli dokonce 2x. Z Velké Deštné pak následoval další přesun plný různých úkolů, které jsme zároveň museli splnit.

Po splnění těchto úkolů jsme měli oběd a po něm velkou bojovku! Během té jsme dobývali okolní řopíky a snažili se bránit ten svůj. A po velké bojovce jsme se už vraceli zpět. Cestou jsme si zahráli i klasickou svlékací hru, která u Náchoďáků nesmí chybět a pak poslední hru s pozorováním západu slunce... Nakonec zpět jsme došli kolem osmé hodiny a po večeři šla spousta lidí spát. Asi byla příliš ospalá...

Zde jsou k dispozici fotky z Dobráče.

Poznámka: Článek od Dotóra je zkrácen. Můžete si přečíst plnou verzi.

Ve dnech 14. – 22. 7. 2007 se konalo Švédské národní jamboree. Z České republiky se vydala výprava čítající 20 účastníků a 15 servistýmáků, neboli těch, kteří ve Švédsku pomáhali organizovat jednotlivé aktivity.

Service team odjížděl z Prahy v úterý 10.7. večer dvěma Tranzity, které jsme si sami řídili. Na tábořiště jsme po krátké zastávce v Malmo dorazili ve středu kolem čtvrté odpoledne. Účastníci vyjížděli 11.7. autobusovou linkou Eurolines do Malmo, kde dva dny byli ubytováni na jedné skautské základně v rámci programu Home Hospitality.

Po příjezdu na místo nás ohromila velikost tábořiště. Přeci jen louka o velikosti cca 1,5 x 1,5 km a se skoro 20 000 účastníky z 26 zemí není zase v naší zemi tak obvyklá. Kolem tábořiště navíc jezdil v pravidelných půlhodinových intervalech autobus :-)

Pro účastníky, ale samozřejmě i servistýmáky, čekalo nepřeberné množství aktivit. Od devíti ráno do jedné odpoledne byly tzv. Major events, neboli hlavní denní náplň. Většina z českých servistýmáků (dále už jen jako IST) byla na tzv. Together. Jak už název sám napovídá, byly to aktivity zaměřené na kooperaci, spolupráci a jak se teď moderně říká ,,teambuilding“. Jako dalšími aktivitami byly např. česká či budhistická svatba, Respect, Crossroad of Culture anebo nejoblíbenější táboření ve Švédské přírodě spojené s lezením, plaváním a plavbou na řece – tzv. Camp in camp.

Odpoledne od dvou hodin byly doprovodné programy, tzv. Spontaneous activities. Z důvodu nízkého počtu ST, jsme byli programovou centrálou rozlosováni a za týden pobytu každý z nás vypomáhal přibližně dvakrát po dobu čtyř hodin. K dispozici byly všelijaké lezecké stěny (dřevěné, síťové, ba dokonce i za pomoci cepínu a maček lezení po hladkém ledu), všelijaké rukodělky (sklo, dřevo, drát…), lázně, čajovny, masáže, trampolíny… bunjee-jumping… no prostě toho bylo mnoho a ani za ten týden jsem to nezvládl projít celé.

Ve středu 18.7. odpoledne Češi zabrali jeden stan Tee-pee a udělali zde expozici českého skautingu a české kultury. K vidění zde byl namalovaný podsadový stan (ten jsme Tranzitem 1 150 km fakt netáhli), byly zde nejrůznější Puzzle (český kroj, mapa ČR…), elektrohra, ježci v kleci a korálky. Od Czech tourismu a dalších sponzorů jsme byli vybaveni mapami, letáčky, prodávali jsme knihy o Praze. Kolemjdoucí jsme krmili bombónky Lipo a před týpkem jsme pekli bramboráčky... mňam... možná díky tomu jsme měli extrémně vysokou návštěvnost :-)

Celá akce utekla neuvěřitelně rychle. Než jsme se nadáli, byla zde závěrečná ceremonie spojená s oslavou sta let skautingu a hodně sil do dalších let nám popřál osobně švédský pan král, který dokázal fantasticky publikum roztleskat a nabudit suprovou atmosféru.

Po skončení tábora jsme se rozdělili. Účastníci jeli busem domů a další den, po Servistým párty i jeden Tranzit. Druhý Tranzit ještě další 4 dny putoval překrásnou severskou přírodou. Navštívili jsme např. Ales Stenar, neboli Staré kameny – zajímavý kruh kamenů, ,,obdoba“ anglického Stonehenge; města Simrishamn, Hassleholm, Hoor, Jonkoping, Huskvarna, město s krásným hradem Vadstena na břehu malebného jezera Vattern, prošli jsme si národní parky Stenshuvuds park a Omberg natur reservat...

...Velice se nám tam líbilo a jsme velice rádi, že jsme mohli načerpat nové zkušenosti, zážitky, zdokonalit si angličtinu, naučit se pár švédských slovíček a poznat nová místa. Na tábořišti, kde bylo letos Jiingijamborii, se má v roce 2011 konat světové jamboree, pojedeme? ;-)

Pokud bude zájem, nahraju fotky ze Švédska na Jaroskauty do galerie...

Ve dnech 1. 7. až 15. 7. 07 jsme se vydali na 14-ti denní letní skautský tábor, který se tento rok konal na Nesytě, poblíž Jaroměře. Tentokrát zde tábořilo několik oddílů – světlušky, vlčata a skautky z Jaroměře a také skautky z Hradce Králové. Na rozdíl od minulého roku, kdy jsme si užívali neskutečného vedra, jsme naopak měli příležitost zažít a užít si neskutečného mokra. Téměř celou dobu pobytu, co jsme zde byli, totiž pršelo. Naštěstí jsme měli k dispozici suchou stodolu, polní kuchyni, která se dala celkem dobře roztopit a lidi, kteří sušící se věci hlídali, aby nebyly suché až moc (tedy, aby neskončily v plamenech). I navzdory počasí probíhal program, buď po oddílech a nebo společně. V každém oddíle probíhala celotáborová hra na různá témata. Děti se učily různé dovednosti, které se mohou v různých situacích hodit, konaly se výlety do okolí i s přespáním v přírodě a samozřejmě se hrály hry, ať už známé nebo naopak. Zkrátka tábor se vydařil a můžeme se opět těšit na další.

Jak vypadal náš výstup na úsvit druhého století skautingu?
Docela fajn. Alespoň pokud můžu mluvit za naši část, která se vydala na Sněžku.

Od nás z Jaroměře nás nakonec šlo na naši nejvyšší horu celkem deset. Přespali jsme stylově na chalupě Junák Hořických skatů, odkud jsme se pak ráno vypravili na opravdové svítání, tudíž na 5:21, kdy v této poloze vychází slunce. V době, kdy jsme vycházelo, bylo ještě zataženo, ale cestou se čím dál více objevovaly hvězdy a my začínali tušit, že nás počasí přece jen nezradí. Dorazili jsme na vrchol, kde jsme se pozdravili s dalšími odvážlivci, kdy někteří zde dokonce spali.

Po skutečném východu slunce jsme pak očekávali osmou hodinu. Bohužel někteří odešli dříve, protože si chtěli ještě trochu projít Krkonoše, nebo jim byla zima. Já osobně jsem si pro zahřátí seběhl k bývalé obří boudě a zpět. Do té osmé hodiny jsem to v pohodě stihl. Ještě jsme měli čas domluvit s Polskými Harcery, jak vlastně budeme vítat úsvit druhého století skautingu. Možná bylo trochu divné, když nikdo z nách (Čechů) nevěděl nic bližšího o společném obnovení slibu. Ale naštěstí skaut musí být na vše připraven, takže jsme se stihli všichni společně domluvit a přesně v osm hodin začal slavnostní obřad. Nejdříve pár slov od Polských i Českých skautů o tomto památném dni, poté obnovení slibu jak českého, tak polského, zazpívání skautské hymny a písničky polských skautů, kterou zpívají při slibu a na konec ještě Gilwelský kruh.

Po oficiálním obřadu pak ještě následovalo menší společné focení, potřásání rukou a výměna kontaktů. Doufám, že se všem na Sněžce líbilo, stejně jako mně. Byl to konečně důvod, proč vstávat tak brzy a vidět krásný východ slunce, i nového století skautingu. My už asi to třetí století tady neuvítáme, ale doufejme, že to udělají za nás jiní :-)

PS.: Moje fotky najdete na stránkách:
http://fotky.jaroskauti.org/thumbnails.php?album=123

Další fotky Ivoše z Jaroměře a Martina Langra z Náchoda:
http://fotky.jaroskauti.org/thumbnails.php?album=122

Od 8. do 10. 6. jsme vyrazili na výpravu do Krkonoš, tedy do Vítkovic poblíž Jilemnice, během víkendu, kdy nám svítilo sluníčko, jsme hráli hry, chodili po horách, koupali se v řece a užívali si přírody. Prostě bezva strávený víkend.